VÍTÁME  VÁS  NA  NAŠEM  WEBU

A  PŘEJEME  VÁM  HEZKÝ DEN

 

Dnes je STŘEDA 23. května 2018

    

 

23. květen je 142.den roku podle gregoriánského kalendáře i juliánského kalendáře. Do konce roku zbývá 222 dní. Z astrologického hlediska náleží tento den ke znamení blíženců.

 

Dnes má svátek VLADIMÍR

 

Vladimír je populárním slovanským jménem. Nositel jména Vladimír se může chlubit nejenom atraktivním jménem, ale také schopnostmi a charakterem vládce, které mu byly dány do vínku.

Mužské křestní jméno Vladimír má slovanský původ. Vykládá se jako „vládce míru”, také „mocný” nebo „vládce světa” („mír” se ze staroslovanštiny překládá jako „svět”, potažmo „svět v míru”). Některé prameny uvádějí, že jméno se mezi Slovany začalo užívat zvláště poté, co Vikingové ovládli ruské kmeny. Má tedy jít o obdobu jména Valdemar s významem „velký vládce” (druhá část jména by pocházela ze starogermánského „mér” − „silný”).

 

Jméno nosí méně 100.178 obyvatel ČR

 

Svátek má také kočička Rozárka a pejsek Benita.

 

Pranostika

  • Na mokrý květen přichází suchý červen.
  • Slavík zpívá v háji až za tepla v máji.
  • Máj a září jsou branami léta.

 

Moudro pro dnešní den

 

„Jednej tak, abys byl šťastný, ne abys ses šťastným jen zdál.“

Seneca

 

Přísloví

 

„Papír se nečervená.“

Latinské přísloví

 

Vtip pro dnešní den

 

Přijde chlap z práce domů,padne na kanape a poprosí ženu jestli by nepřinesla pivo z ledničky, že prý než to začne.
Ona jde a přinese mu pivo, on ho vychrupne a znovu jí prosí o pivo, prý než to začne.
Ona už trochu skřípe zubama, ale pivo mu přinese, on ho opět velmi rychle vychrupne a znovu jí žádá o pivo, prý než to začne.
To už manželka nevydrží a spustí, jak si to představuje, že ona byla také celý den v práci, pak doma ty galeje a ještě mu má dělat otroka?
On se na ni podívá smutným pohledem a říká si:
"Tak už to začalo..

 

 

KALENDÁRIUM

 

Události 23. května

 

Česko

  • 1618 – Začala aktem tzv. třetí pražské defenestrace třicetiletá válka; stavové vedeni Jindřichem Matyášem Thurnem vyhodili z oken královského místodržitelství na Pražském hradě Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia.
  • 1978 – Únos školního autobusu: Trojice bratranců Barešových přepadla autobus s řidičem a 39 cestujícími z gymnázia Říčany, s cílem vynutit si průjezd do západního Německa. Po vyjednávání a propuštění všech studentů došlo na přechodu Pomezí nad Ohří k přestřelce, při které zemřel řidič autobusu a jeden z pachatelů (Milan Bareš); zbylí dva únosci byli zadrženi a odsouzeni.[1]
  • 2010 – Česká hokejová reprezentace vyhrála mistrovství světa v ledním hokeji, když ve finále porazila Rusko 2:1.

Svět

  • 1533 – v Anglii v Cranmer prohlásil parlament na jednání speciální rady svolané v Duntableském převorství manželství Jindřicha VIII. Tudora a Kateřiny Aragornské za neplatné.
  • 1997 – v USA došlo k premiéře filmu Ztracený svět: Jurský park režiséra Stevena Spielberga, natočeného na motivy stejnojmenné knihy spisovatele Michaela Crichtona.

 

Narozeni 23. května

 

Česko

Karel Jan Clam-Martinic (celým jménem Karel Jan Nepomuk hrabě Clam-Martinic) (23. květen 1792, Praha – 29. leden 1840)

Byl český šlechtic. Jeho matka Marie Anna z Martinic pocházela ze starého českého šlechtického rodu a byla dcerou posledního příslušníka rodu Martiniců Františka Karla z Martinic. Clam-Martinic vystudoval práva a stal se komořím a posléze pobočníkem maršálka Karla Filipa ze Schwarzenbergu. Později se stal generálním pobočníkem a členem státní rady rakouského císaře Ferdinanda I. Byl také oním mužem, který eskortoval svrhlého císaře Napoleona na ostrov Elbu. Hrabě Clam-Martinic byl i příznivcem malířského umění a mecenášem, měl i výrazné spisovatelské nadání. Umožnil mimo jiné Josefu Vojtěchu Hellichovi studijní pobyt v Itálii.

V roce 1930 se stal hrabě Karel Jan jako prvorozený syn majitelem smečenského panství. Roku 1832 nechal vystavět uprostřed hřbitova ve Smečně empírovou rodinnou hrobku, kam nechal přenést ostatky svých předků a ve které byl po své smrti i sám pohřben.

Zajímavost

V roce 1814 se Karel Jan ještě jako svobodný na Vídeňském kongresu intimně sblížil s provdanou hraběnkou Dorotheou de Talleyrand-Périgord. Dorothea byla tehdy rozhodnutá se vymanit ze svého nešťastného manželství s Edmondem de Talleyrand-Périgord a provdat se za hraběte Clam-Martinice. Podle některých teorií by Karel Jan Clam-Martinic mohl být otcem české spisovatelky Boženy Němcové. Dostupné zdroje uvádějí, že se ze vztahu Dorothey a Clam-Martinice skutečně narodila nemanželská dcera. Stalo se tak ve francouzských lázních Bourbon-l´Archambault, které Dorothea navštívila se svým strýcem, státníkem Talleyrandem v září 1816, již po rozchodu obou milenců (v březnu 1816). Dorothea neuznala toto nemanželské dítě oficiálně za vlastní a nechala je do matriky města zanést pod jménem Marie-Henriette Dessalles. Podle alternativních úvah o původu Boženy Němcové byla tato dívka později dána Dorotheinou sestrou, vévodkyní Kateřinou Vilemínou Zaháňskou, do opatrování manželům Panklovým, jejím služebníkům na ratibořickém panství.

 

Svět

Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu  Carl von Linné nebo latinsky Carolus Linnaeus, (23. května 1707, Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778, Uppsala)

 Byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů. Francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau o Linném napsal: „Upřímně musím říci, že jsem se zatím nesetkal s žádnou významnější osobností“. Podobný názor měl i německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe, který prohlásil: „S výjimkou Shakespeara a Spinozy neexistuje nikdo, kdo by mne ovlivnil tak silně jako Carl Linné“."Bůh přírodu stvořil a Linné ji uspořádal." Život tohoto velkého Švéda a současně Evropana byl vymezen daty 23. května 1707 a 10. ledna 1778. Za oněch necelých 71 let čistého času stihl tento muž víc, než jen připojit zkratku svého jména – ono pověstné „L“ – za jména rostlin i zvířat. Jeho vědecké dílo už bylo mnohokrát, nejméně jednou za každé uplynulé století, probráno a zhodnoceno. Jím zavedený pořádek, přinejmenším dvouslovné označování organizmů, je jeho trvalým pomníkem. A přesto byl především člověkem, jehož život neprobíhal hladce, který byl provázen různými životními ústrky a někdy i nepochopením a jehož život byl plný obyčejných lidských příběhů.

 

Zemřeli 23. května

 

Česko

Kamil Bednář (4. července 1912, Praha – 23. května 1972, Mělník)

Byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Použil také pseudonymy, např. Prokop Kouba. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace. Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948) a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.

 

Svět

Henrik Johan Ibsen (20. března 1828 Skien – 23. května 1906 Oslo)

Byl norský dramatik a básník. Je považován za zakladatele realistického dramatu. Jeho otec pocházel ze starého zámožného bergenského rejdařského rodu.  V patnácti letech odešel Ibsen do Grimstadu do lékárny Jense A. Reimanna jako pomocník. Avantýra s lékárníkovou služkou přivedla sotva zletilého muže do situace, kterou se později mnohokrát zabýval ve svých hrách. V nich se objevuje problém následků vlastních činů a téma viny. Na své nemanželské dítě doplácel Henrik Ibsen totiž patnáct let. K dítěti ani k matce se však nikdy nehlásil a poté, co mu skončila vyživovací povinnost, považoval záležitost za navždy uzavřenou. Jeho dalším dramatickým dílem byla sžíravá politická satira Norma čili Politikova láska (Norma eller En Politikers Kjærlighed). Henrik Ibsen je známý především jako dramatik.  V České republice bývají nejčastěji inscenovány jeho hry Domeček pro panenky, Hedda Gablerová a Peer Gynt.