18. LEDEN 2018

17.02.2018 23:50

 

KALENDARIUM

 

Události 18. ledna

 

Česko

  • 1409 – Václav IV. vydal Dekret kutnohorský, kterým omezil vliv cizinců na pražské univerzitě.

Svět

  • 1073 – Širakawa se stal po Go-Sandžóvi 72. japonským císařem.
  • 1535 – Francisco Pizarro založil Limu.
  • 1701 – Kurfiřt Friedrich III. se prohlašuje „Králem v Prusku“ jako Friedrich I. a vzniká Pruské království.
  • 1795 – Zanikla Republika spojených nizozemských provincií.
  • 1871 – V Zrcadlovém sále na francouzském zámku ve Versailles je pruský král Vilém I. prohlášen německým císařem, čímž současně dochází k prvnímu sjednocení Německa jako Německého císařství.
  • 1902 – Komise pro stavbu Panamského průplavu rozhodla, že trasa průplavu povede přes Panamu a ne přes Nikaraguu, jak zněly původní návrhy.
  • 1912 – Britský polární badatel Robert Falcon Scott dosahuje jižního pólu. Na místě zjistil, že Roald Amundsen dorazil na pól již o 3 týdny dříve.
  • 1919 – Ve Versailles byla zahájena Pařížská mírová konference.
  • 1943 – Došlo k prolomení německého obklíčení Leningradu.
  • 1945 – Rudá armáda dobyla Krakov.
  • 1945 – IV. tankový sbor SS zahájil pokus o vyproštění Budapešti z obklíčení.
  • 2009 – Skončila válka v Gaze.

 

Narozeni 18. ledna

 

Česko

Josef Šimáček (18. ledna 1837 Kostelec nad Labem – 29. prosince 1904 Český Brod) 

Byl český vinař. Studoval na vyšší reálce a technice v Praze. V letech 1859-63 vyučoval přírodní vědy na reálné škole v Jičíně a následujících šest let na staroměstské reálce. Vedle svých učitelských povinností pořádal přednášky v oboru chemie a psal články do odborných časopisů. Roku 1869 jej majitel lobkovického panství v Dolních Beřkovicích, princ Ferdinand Zdeněk z Lobkovic, požádal, aby na jeho pozemcích obnovil vinice. České vinařství v Polabí, kdysi založenéKarlem IV., v následujících staletích (hlavně po bělohorské porážce) upadalo a záměrem Lobkoviců bylo, navrátit mu někdejší slávu. Šimáček si jako ředitel vinic získal brzy pověst významného odborníka. Během třiceti let se mu podařilo obnovit tradiční druhy vinné révy, čímž stoupla kvalita vína. Věnoval se i propagaci — pořádal přednášky, publikoval odborné texty, reprezentoval české vinařství na výstavách a kongresech. Zasloužil se o zřízení české vinařsko-ovocnické školy vMělníku a německé vinařské školy v Litoměřicích.

 

Svět

Joseph Glidden (celým jménem Joseph Farwell Glidden, 18. ledna 1813 – 9. října 1906)

Byl americký farmář, který si nechal v roce 1873 patentovat ostnatý drát.

Díky vynálezu ostnatého drátu se Glidden stal na sklonku svého života (1906) jedním z nejbohatších mužů ameriky své doby. Na jeho počest je pojmenováno město Glidden ve Spojených státech.

 

Zemřeli 18. ledna

 

Česko

Bohumír Jaroněk (* 23. dubna 1866, Zlín[1] - 18. ledna 1933, Zlín)

Byl český výtvarník a zakladatel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Vystudoval odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí v letech 1885 - 1889. Pracoval jako modelér a kompozitér v mnoha uměleckoprůmyslových závodech doma i v zahraničí. Byl malířem, grafikem, zajímal se o národopis i lidovou architekturu. Rád cestoval, navštívil např.Belgii, Francii, Itálii, Německo, Rakousko, balkánské státy, Egypt. V roce 1909 se rodina Jaroňků přestěhovala do Rožnova pod Radhoštěm. Zde Bohumír Jaroněk založil spolu se svým bratrem Aloisem "uměleckovýtvarné dílny"  O dva roky později založili také "malírnu keramiky a porcelánu". Bohumír Jaroněk se aktivně zapojil do kulturního a společenského dění v tehdejším lázeňském městečku, mimo jiné aktivity inicioval založení Valašského musejního a národopisného spolku v roce 1911 (v letech 1911 - 1926 byl jeho předsedou), jehož hlavní myšlenkou a cílem bylo založeníValašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm - vytvoření sbírky staveb roubené architektury, které byly v původním prostředí ohroženy. K realizaci došlo až několik let po válce v roce 1925.

 

Svět

Carl Gustav Jacob Jacobi (10. prosince 1804, Postupim – 18. ledna 1851, Berlín)

 

Byl pruský matematik, obecně považovaný za jednoho z nejpodnětnějších učitelů tehdejší doby a za jednoho z největších matematiků všech dob. Pocházel z Postupimi a byl židovského původu. Jeho otec byl úspěšný bankéř. Studoval naHumboldtově universitě v Berlíně, kde roku 1825 získal titul doktora filosofie. Jeho disertační práce byla analytickým rozebráním teorie zlomků. Roku 1827 se stal mimořádným a roku 1829 řádným profesorem matematiky na Königsberské universitě. Toto místo zastával do roku 1842. Při jeho návratu se přesunul do Berlína, kde žil jako královský penzista až do své smrti. Během revoluce v roce 1848 Jacobi neúspěšně kandidoval do parlamentu za Liberální klub. To mu po potlačení revoluce zapříčinilo odebrání královské podpory, nicméně jeho sláva a reputace již byla tak velká, že mu ji opět vrátila zpátky.   

Kateřina MedicejskáPocházela z bohatého a slavného rodu Medici, který vládl Florencii několik století. Brzy osiřela, prošla klášterní výchovou a ve čtrnácti letech ji provdali za druhorozeného syna francouzského krále, stejně starého prince Jindřicha Orleánského. Do svého ženicha se prý zamilovala, ale on do ní ne. Nejen proto, že nebyla zrovna moc hezká. Miloval totiž svou bývalou guvernantku, o dvacet let starší Dianu de Poitiers.

Trvalo deset let, než Kateřina králi porodila první z deseti dětí! Ve čtyřiceti letech ovdověla a usedla na trůn coby regentka svých nezletilých synů. Svatbou své dcery Markéty s Jindřichem Navarrským se pokusila urovnat svár mezi katolíky a protestanty. Skončilo to špatně – Bartolomějskou nocí.

Milovala zámky na Loiře Chaumont a Chenonceau, začala se stavbou pařížských Tuilerií. O svých vladařských rozhodnutích se radila se samotným Nostradamem. A také to prý velmi dobře uměla s jedy. Údajně omylem otrávila i svého syna Karla. Co je na tom pravdy? Kdoví! Ale na zámku Blois najdete tajné skrýše, kde prý jedy ukrývala.

Na francouzský dvůr přivedla řadu italských umělců a také kuchařů. Jedna z nejvlivnějších žen, které kdy nosily královskou korunu, byla totiž vyhlášenou labužnicí. Kachna na pomerančích, cibulová polévka, zmrzliny a sorbety – za tyto lahůdky francouzská kuchyně vděčí právě jí.

Dokázala prý spořádat nezřízené množství kohoutích ledvinek a hřebínků smažených s artyčoky – ty byly ve své době považovány za silné afrodiziakum. Tak co, už máte typ na nedělní oběd?

—————

Zpět